Casablanca Hollywoodu zbavená

Casablanca Hollywoodu zbavená

Casablanca vstoupila do dějin i povědomí mnoha lidí zejména díky stejnojmennému americkému filmu z roku 1943, který se stal klasikou. Dnešní město má však daleko k obrazu známému z této milostné romance. Ostatně, film se z větší části natáčel v hollywoodských ateliérech, nikoliv v Maroku. Zapomeňte proto na orientální romantiku. Casablanca (španělsky „bílý dům“) je poměrně moderní a rušné město. Neznamená to však, že by tady nebylo co k vidění.

Ačkoliv není hlavním městem Maroka (tím je Rabat), je Casablanca, arabsky ad-Dar al-Bajdá, se svými zhruba 3,5 miliony obyvatel městem největším. Stejně tak je nejdůležitější z hlediska průmyslu a obchodu. Největší v zemi (a jedním z největších v Africe) je také zdejší přístav.

Historie města je sice docela bohatá, ale skutečných památek se mnoho nedochovalo. Původní Anfa ze 7. století byla totiž rozbořena Portugalci už v roce 1468, poté se tady nacházela jen nevýznamná osada, kterou se teprve Francouzi v první polovině 20. století rozhodli změnit na důležité centrum.  Dnes zde najdeme široké bulváry s hustým, chaoticky působícím provozem převážně francouzských aut, malých motorek a skútrů, pěších, cyklistů i povozů, a poměrně nové domy se směsicí francouzských a arabských vlivů.

S rostoucím významem města se zvětšoval i počet jeho obyvatel, a protože tento trend pokračuje dodnes, kolem udržovaného centra se vznešenými bělostnými domy leží bez ladu a skladu rozsáhlá chudinská předměstí s ubohými obydlími, plná bídy, prostituce, špíny a odpadků.

Ale zpět do centra. I v Casablance najdete historické jádro, medinu. Staré město sestává z typických úzkých křivolakých uliček,  je však poměrně malé a vlastně ani nijak zvlášť staré. Jako v jiných arabských medinách, i tady najdete pestrou směsici krámků se vším možným, dílničky různých řemeslníků, výrobců i opravářů a samozřejmě nezbytné naháněče, nabízející zaručeně nejlepší a nejlevnější služby či zboží. Nechte se unést barvami, tvary a vůněmi (pravda, občas i méně příjemnými…), ale obrňte se trpělivostí a asertivitou. A pokud se nakonec rozhodnete něco koupit, nezapomeňte smlouvat!

Bezpochyby nejvýznamnější dominantou města je mešita Hassana II. Není ovšem příhodné ji nazývat památkou, alespoň zatím, neboť byla vybudována v letech 1980 až 1993 na počest šedesátin krále Hassana II. Tedy, původně měla být hotová už v roce 1989, ale stavba měla skluz, takže král dostal dárek trochu se zpožděním. Ovšem pro Casablancu je tato mešita tím, čím je pro New York Socha svobody nebo pro Paříž Eiffelovka. Je třetí největší mešitou světa, hned po Mekce a Medíně v Saúdské Arábii. Vskutku monumentální stavba leží částečně na umělém ostrově (jako symbol Alláhova trůnu, který podle koránu stojí na vodě) a rozkládá se na 2 hektarech plochy.

Dovnitř budovy se vejde až 25 000 lidí, přičemž dalších zhruba 80 000 může být na nádvoří. Znamená to, že mešita poskytuje prostor pro více než 100 000 věřících! Čtvercová věž minaretu je vysoká 210 metrů a z jejího vrcholu v noci vychází laserový paprsek, mířící k Mekce. Gigantická stavba vznikla díky veřejné sbírce, pravda, ne úplně 100% dobrovolné... Ale naprostá většina Maročanů je na mešitu opravdu hrdá. Stejně tak na fakt, že téměř všechen materiál na stavbu pochází z Maroka (cedrové dřevo z pohoří Atlas, mramor z Agadiru, žula z Tafraoute apod.). Budově se nedá upřít ani nádherná, bohatá a nepochybně pracná výzdoba.

Ochutnejte tedy Casablancu takovou, jaká doopravdy je. Zda lepší nebo horší než filmové ztvárnění, to už je na vás.

Autor: Michal Hamšík

Článek byl zobrazen 4 519 krát.